Abstrakt
Informační a komunikační technologie (ICT) jsou v dnešní době nedílnou součástí edukačního procesu. Při jejich používání je mimo efektivity zapotřebí zohledňovat i možná etická a bezpečnostní rizika, která s sebou využívání moderních technologií přináší. Pro učitele i žáky je důležitá znalost a důležitost pravidel bezpečného, legálního a morálního užívání ICT zejména v prostředí internetové sítě. Konkrétně jde o základní etické kodexy a legislativní rámec, ale i schopnost je správně aplikovat.Příspěvek se věnuje výsledkům dotazníkového šetření kategorizujícího učitele na základě jejich postojů k využívání ICT ve výuce chemie. Následně provedeným šetřením autoři zjišťují, jakým způsobem inovativní učitelé zohledňují problematiku počítačové etiky a bezpečnosti ve své výuce. Z odpovědí respondentů vyplývá, že ICT nacházejí ve výuce chemie své místo prostřednictvím komunikace, vyhledávání informací, nebo jen procvičování znalosti prostřednictvím online testů, aplikací nebo her. Z hlediska počítačové etiky jsou učiteli zmiňovány citace elektronických zdrojů. Další části etiky zůstávají upozaděny (např. síťová etika či autorský zákon). Bezpečnostní aspekty pak učiteli nejsou dostatečně zohledňovány.
Reference
Ayub, A. F. M., Abu Bakar, K. & Ismail, R. (2015). Factors predicting teachers’ attitudes towards the use of ICT in teaching and learning. In I. Mohamed, L. T. How, A. C. Y. Mui & W. K. Bin (Eds.), 22nd National Symposium on Mathematical Sciences. AIP Publishing.
Barquin, R. C. (1992). In pursuit of a ‘ten Commandments’ for computer ethics. Computer Ethics Institute. Dostupné z http://computerethicsinstitute.org/barquinpursuit1992.html
Beneš, P. & Rambousek, V. (2005). Výzkum vzdělávání pro život v informační společnosti. In Vzdělávání pro život v informační společnosti. (9–24) Praha: UK PedF.
Beneš, P., Rusek, M. & Kudrna, T. (2015). Tradice a současný stav pomůckového zabezpečení edukačního chemického experimentu v České republice. Chemické listy, 109(2), 159–162.
Blicblau, A. S., Bruwer, M. & Dini, K. (2016). Do engineering students perceive that different learning and teaching modes improve their referencing and citation skills? International Journal of Mechanical Engineering Education, 44(1), 3–15.
Carroll, M. W. (2006). Creative commons and the new intermediaries. Michigan State Law Review, 45, 2005–2013.
Černochová, M., Siňor, S. & Kankaanrinta, I. K. (2001). Jak budoucí učitelé přijímají novinky ze světa informačních a komunikačních technologií. In H. Lukášová & P. Květoň (Eds.), Nové možnosti vzdělávání a pedagogický výzkum (330–336). Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta.
Elkin-Koren, N. (2006). Creative Commons: A skeptical view of a worthy pursuit. In L. Guibault & P. Bernt Hugenholtz (Eds.), The future of the public domain: Identifying the Commons in Information Law (325–344). Alphen aan den Rijn: Kluwer Law Inernational.
Goldsmith, R. E. & Foxall, G. R. (2003). The measurement of innovativeness. In L. V. Shavinina (Ed.), The International Handbook on Innovation (321–330). Oxford: Pergamon.
Gramotnosti ve vzdělávání: příručka pro učitele. (2011). Praha: VÚP.
Kankaanrinta, I. K. (2000). Finnish kindergarden student teachers attitudes towards modern information and communication technologies. In S. Tella (Ed.), Media, Mediation, Time and Communication (147–169). Helsinki: University of Helsinki.
Lee, E.-J. & Ryucheongsan. (2009). The primary school students’ attitude and behavior of the netiquette. Journal of Korean Practical Arts Education, 15(1), 109–124.
Oblinger, D. G. & Oblinger, J. L. (2005). Educating the Net Generation. Washington, DC: Educause.
Odcházelová, T. (2014). Role multimédií ve výuce přírodních věd. Scientia in educatione, 5(2), 2–12.
OECD. (2012). PISA 2012 Assessment and Analytical Framework.Paříž: OECD Publishing.
Papáček, M. (2010). Badatelsky orientované přírodovědné vyučování – cesta pro biologické vzdělávání generací Y, Z a alfa? Scientia in educatione, 1(1), 33–49.
Papert, S. (1994). Children’s Machine: Rethinking school in the age of the computer. New York: BasicBooks.
Rogers, E. M. (2000). The diffusion of innovation: Model and outreach from the National Network of Libraries of Medicine to Native American communities. In C. Burroughs (Ed.), Measuring the Difference: Guide to Planning and Evaluating Health Information Outreach. Seattle: National Network of Libraries of Medicine.
Rogers, E. M. (2003). Diffusion of Innovations. New York: The Free Press.
Rusek, M. (2013). Výzkum postojů žáků středních škol k výuce chemie na základní škole [Disertační práce]. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Rusek, M. (2014). Efekt zařazení chemie do kurikula středních odborných škol nechemického zaměření. Scientia in educatione, 5(2), 13–29.
Sahin, I. (2006). Detailed review of rogers’ diffusion of innovations theory and educational technology-related studies based on rogers’ theory. The Turkish Journal of Educational Technology, 5(2), 14–23.
Sanchez, A.-B., Mena Marcos, J.-J., Gonzalez, M. & GuanLin, H. (2012). In service Teachers’ attitudes towards the use of ICT in the classroom. Procedia – Social and Behavioral Sciences, 46, 1358–1364.
Scheuermann, L. & Taylor, G. (1997). Netiquette. Internet Research-Electronic Networking Applications and Policy, 7(4), 269–273.
Stárková, D. & Rusek, M. (2015). Postoje studentů učitelství chemie k využití informačních a komunikačních technologií ve výuce chemie. In H. Cídlová (Ed.), XXIV. Mezinárodní konference o výuce chemie DIDAKTIKA CHEMIE A JEJÍ KONTEXTY (193–199). Brno: Masarykova univerzita.
Thompson, P. (2013). The digital natives as learners: Technology use patterns and approaches to learning. Computers & Education, 65, 12–33.
Uloyol, C¸. & S¸ahin, S. (2014) Elementary school teachers’ ICT use in the classroom and their motivators for using ICT. British Journal of Educational Technology, 47(1), 65–75.
Ultay, N. & Calik, M. (2012). A thematic review of studies into the effectiveness of context-based chemistry curricula. Journal of Science Education and Technology, 21(6), 686–701.
Valverde-Crespo, D. & Gonzalez-Sanchez, J. (2016). Search and selection of information about physics and chemistry by means of digital resources like Wikipedia carried out by secondary students. Revista Eureka Sobre Ensenanza Y Divulgacion De Las Ciencias, 13(1), 67–83.
Warren, T. (2015). Theories of the Information Society. Technical Communication, 62(3), 217–217.
Weaver, N. E. & Barnard, E. (2015). A citation analysis of psychology students’ use of sources in online distance learning. Journal of Library and Information Services in Distance Learning, 9(4), 312–329.
Zhou, Q., Hu, J. & Gao, S. (2010). Chemistry teachers’ attitude towards ICT in Xi’an. Procedia – Social and Behavioral Sciences, 2(2), 4629–4637.
Zlatuška, J. (1998, duben 4.). Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU, 1–6.
Zounek, J. & Sebera, M. (2005). Budoucí učitelé a inovace v blasti informačních a komunikačních technologií. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské univerzity, 2005(10), 95–108.